sobota 13. září 2025

Gynekologii se neboj: Téma, o kterém se málo mluví (a mělo by!)



Gynekologie.


Tohle je další důležité téma, o kterém se buď vůbec nemluví, nebo jen velmi málo – protože je choulostivé, nepříjemné a spousta lidí se mu raději vyhne. Ale právě proto je důležité o něm mluvit víc.


Když se řekne "gynekologie", nevím jak vy, ale mně se hned vybaví to velké gynekologické křeslo a spousta děsivě vypadajících nástrojů, o kterých nevím, jak se jmenují ani k čemu přesně slouží – ale jedno vím jistě: děsí mě a spíš mě od vyšetření odrazují.


Když je žena nebo dívka ještě panna a nikdy nebyla na gynekologii, všechno kolem toho může působit dost děsivě. Vcházíme do prostoru, kde nevíme, co nás čeká, a bojíme se neznáma. A věřte mi – když k tomu ještě narazíte na doktorku, která se na vás dívá jako na idiota a chová se jako kráva, moc vám to na klidu rozhodně nepřidá.


Proč se o gynekologii stále stydíme mluvit?


Odpověď je jednoduchá: bojíme se, že nás lidé budou soudit, vnímat nás jinak, a v nejhorším případě – budou se nám smát.


Já osobně si myslím, že celý ten stud začíná už ve škole, kde se dívky předhánějí, která už měla první menstruaci nebo první sex. A potom přijdou ty jejich pohledy, když jim řeknete, že jste menstruaci ještě neměla. Jsou plné pohrdání – a pak se vám ještě vysmějí. To často způsobí, že se uzavřeme do sebe a začneme se za to stydět, protože ostatní to považují za "nenormální". Přitom je to naprosto normální.


Moje první návštěva gynekologie


Jelikož jsem ještě neměla menstruaci, moje doktorka mě poslala na gynekologii, aby zjistila, co a jak.


Pamatuju si, že když jsem tam šla, měla jsem šílený strach – protože jsem nevěděla, do čeho jdu a co mě čeká. A jelikož, jak jsem už zmiňovala, jsem byla doslova posraná až za ušima, bylo to ještě horší, když jsem uviděla to gynekologické křeslo a všechny ty nástroje.


Paní doktorka se mnou absolutně vůbec nemluvila – jen se na mě dívala jako na trdlo. Když jsem jí řekla, že odmítám jít na to křeslo, otráveně si povzdechla a řekla, že jestli se hodlám dál chovat jako dítě, nemusela jsem tam jezdit vůbec.


Nakonec mi píchla injekci do hýždě, která měla vyvolat menstruaci, a jela jsem domů. Samozřejmě, když se na to ohlédnu zpětně, tak to chápu – ale stejně si myslím, že mohla být trochu víc empatická, když šlo o moje první gynekologické vyšetření.


Moje další návštěva gynekologie


Moje další návštěva byla podobná, ale s tím rozdílem, že jsem už jakž takž věděla, do čeho jdu. Informace o vyšetření s vaginoskopem jsem si předem zjistila na internetu.


I když mi je 25, moje gynekoložka mě poslala na dětskou gynekologii. Byla jsem zmatená, protože nejsem dítě. Teď už to chápu.


A když vám řeknu, že jsem málem brečela, nebudete mi možná věřit – ale bylo to poprvé, kdy jsem byla u gynekoložky, která byla empatická, chápala mě, všechno mi vysvětlila a celým vyšetřením mě provedla s klidem. Vždy mi říkala, co bude dělat.


Pro někoho to může znít směšně, ale mít gynekologa nebo gynekoložku, u kterých se cítíte pohodlně a bezpečně, je extrémně důležité. Zní to možná ironicky – mluvíme přece o gynekologii, která pohodlná zrovna dvakrát není – ale je to tak.


Jak to vše probíhá a co si vzít s sebou?


Na daný čas přijdete do čekárny a čekáte, až vás zavolá sestra. Když vás zavolá, řekne vám, ať se připravíte v kabince.


Co si vzít s sebou?

Pokud máte zdravotní sukni, vezměte si ji, ale klidně si můžete vzít i šaty – záleží na vás. Samozřejmě nezapomeňte kartičku pojišťovny.


Po přípravě si sednete na židličku a sestra vám dá složku nebo desky s vaším jménem a zdravotní zprávou. Až vás doktorka zavolá, sednete si k ní a začne rozhovor – nejprve se bude ptát na váš zdravotní stav.


Pokud je vám kolem dvaceti a ještě jste neměla menstruaci, zeptá se vás, jestli už proběhl první styk, jestli máte nějaké potíže atd. Nejprve je vždy konzultace, až potom samotné vyšetření.


Do detailů ho tady rozebírat nebudu, ale chci vás ujistit: vyšetření není bolestivé.


Samozřejmě, pocity během vyšetření se mohou lišit – některé ženy cítí tlak nebo mírné nepohodlí, hlavně při zavádění zrcadel nebo vaginoskopu. Jiné mohou mít bolestivější reakce, třeba při zánětech. Psychicky může být návštěva gynekologie stresující – obzvlášť pokud jde o první zkušenost nebo máte obavy z výsledků.


Co mi pomohlo před návštěvou gynekologa?


Jen chci říct, že každý jsme jiný a každému pomáhá něco jiného.


Když jsem vstoupila do čekárny, pomohlo mi, že tam měli puštěnou televizi s hudbou – ale chápu, že to není všude. I když to zní banálně, hodně mi pomohlo dýchat. Možná si řeknete: „No jo, to dělá každý.“ Ale divily byste se, jak moc může správné dýchání tělo zklidnit a uvolnit.


A co mi pomohlo nejvíc (i když to bude znít divně): kniha vtipů. Poskytla mi malé rozptýlení a pomohla mi se uvolnit.


Malá zajímavá fakta na závěr:


Věděla jsi, že až 70 % žen v Česku odkládá návštěvu gynekologa, i když mají potíže?


1. )Gynekologie jako samostatný obor se začala vyvíjet v 19. století, když se rozvinuly technologie a metody umožňující lékařům lépe zkoumat ženský reprodukční systém.


2.) V některých kulturách byly ženy v minulosti považovány za „nečisté“ během menstruace – to vedlo k různým tabu.


3.) Studie ukazují, že ženy více využívají zdravotní péči než muži – jsou aktivnější v prevenci i v hledání pomoci.


4.) Gynekologové dnes stále častěji využívají telemedicínu, což umožňuje ženám přístup k odborné péči i na dálku, například v odlehlých oblastech.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mluvme o tom víc – beze studu


Je úplně v pořádku mít z gynekologie obavy. Je v pořádku cítit strach, stud nebo nejistotu. A je taky v pořádku mít špatnou zkušenost – není to tvoje chyba.


Ale právě proto je důležité o tom mluvit. Sdílet, co nás děsí, co nás zklamalo, co nás překvapilo – a co nám naopak pomohlo. Mluvme o menstruaci, o těle, o zdraví… bez výsměchu, bez srovnávání, bez ostudy.


Protože čím víc budeme mluvit, tím míň se budou další ženy bát. A o to tady jde.




Jak najít gynekologa, u kterého se budeš cítit dobře?

Pokud jsi měla špatnou zkušenost – nezůstávej s tím sama. Zasloužíš si odborníka, u kterého se budeš cítit respektovaná, pochopená a bezpečně. A pokud ho nebo ji ještě nemáš, hledej dál. Je to tvoje zdraví. Tvoje tělo. Tvoje právo!.


Několik tipů:


Zeptej se kamarádek, komu důvěřují.


Hledej recenze online – i ty ti mohou pomoct.


Neboj se změnit lékaře, pokud ti něco nesedí.


















💬  A na závěr: Nejsi v tom sama

Ať už se gynekologie bojíš, nebo se jen necítíš komfortně – nejsi divná. Nejsi přecitlivělá. Nejsi „dětská“. Jsi jen člověk. A tohle všechno je lidské.    Pokud jsi dočetla až sem – děkuju. A pokud chceš sdílet svoji zkušenost, nebo se jen svěřit, napiš mi. Možná zjistíš, že víc z nás má podobné pocity, než si myslíš.


💌 Malé poselství na konec

- Tvůj strach je opravdový

- Tvoje tělo je v pořádku

- Tvoje zdraví má hodnotu

-  A  tvoje zkušenost má právo být slyšet


💬  Co bys vzkázala svému mladšímu já před první návštěvou gynekologie?

Můžeš se o to podělit v komentářích pod článkem – nebo si to napiš jen sama pro sebe. Uvidíš, jaké myšlenky přijdou.


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Don’t Be Afraid of Gynecology: A Topic People Rarely Talk About (But Should!)


Gynecology.


This is another important topic that is either not talked about at all or only a little—because it’s delicate, uncomfortable, and many people steer clear of it. But that’s exactly why we need to talk about it more.


When someone says “gynecology,” I don’t know about you, but what comes to my mind right away is that big gynecologist’s chair and a bunch of scary-looking tools whose names I don’t even know or what they are used for—but one thing I know for sure: they scare me, and actually discourage me from going for an exam.


If a woman or girl is still a virgin and has never been to a gynecologist, everything around it can feel quite terrifying. We enter a place where we don’t know what will await us, and we fear the unknown. And believe me—if on top of that you encounter a doctor who looks at you like you’re a total idiot and behaves like a cow, that definitely doesn’t help with feeling calm.


Why do we still feel ashamed to talk about gynecology?


The answer is simple: we are afraid people will judge us, see us differently, or in the worst case—laugh at us.  Personally, I believe all that shame starts in school, where girls compete over who had her first period or first sex. And then there are those looks when you tell them you haven’t had your period yet. They are full of contempt, and then they tease you. That makes you close off inside and begin to be ashamed, because others treat it like it’s weird—or not normal. Even though it is perfectly normal.


My first visit to the gynecologist


Since I hadn’t yet had my period, my doctor sent me to gynecology to find out what was going on. I remember that when I went there, I was terrified—because I didn’t know what I was getting into or what would happen. And since, as I mentioned, I was absolutely terrified, it got even worse when I saw that gynecological chair and all those tools.


The doctor didn’t talk to me at all—she just looked at me like I was a fool. After I said I refused to sit in that chair, she sighed with annoyance and said that if I intended to continue acting like a child, I shouldn’t have come at all. In the end, she gave me an injection in the buttocks to induce my period, and I went home. Of course, looking back I understand why it happened—but I still believe she could have been more empathetic when it was my first gynecological exam.


My next visit to the gynecologist


My next visit was similar, but with the difference that I somewhat knew what I was getting into. I had looked up some info online about what an exam with a vaginoscope would be like.


Even though I’m 25, my gynecologist sent me to a pediatric gynecology clinic. I was confused because, obviously, I’m not a child. Now I understand. And if I tell you I almost cried—you might not believe me—but it was the first time I had a gynecologist who was empathetic, who understood me, explained everything, guided me through the exam with calm, always saying what they were doing.


For some people this may sound silly, but having a gynecologist with whom you feel comfortable and safe is extremely important. It might sound ironic—because, let’s be real, gynecology isn’t exactly known for being comfortable—but it’s true.


How it all goes and what to bring with you?


You arrive at the scheduled time at the waiting room, and wait until the nurse calls you. When the nurse calls you, she will tell you to go to a changing room and get ready.


What to bring with you?

If you have a medical skirt, bring it, but if you have a dress you can wear that too—it’s totally up to you. Of course, don’t forget your insurance card.


After you’re ready, you’ll sit on a chair, and the nurse will give you a folder or binder with your name and your medical records (if I’m saying that right). Then when the doctor calls you, you sit in the gynecological chair, and first there’s a talk about your medical condition. If you are around twenty and still don’t have your period, she’ll ask if you’ve had sexual intercourse, etcetera, etcetera. Always it starts with a consultation, then the exam begins.


I won’t go into every detail here, but I assure you: the exam isn’t painful. Of course, physical sensations during a gynecological exam can vary—some women feel some pressure or discomfort, especially when speculums or a vaginoscope are inserted. Others may have more painful reactions, for example when there’s inflammation. Psychologically, a visit to the gynecologist can be stressful—especially if it’s your first time or if you’re worried about the results.


What helped me before visiting the gynecologist


I just want to say that we are all different, and different things help different people.


When I entered the waiting room, it really helped me that there was a TV playing music—though I know not every clinic has that. Even though this might sound funny, breathing helped me a lot. You’re probably thinking, “Well, everyone breathes, what’s so special.” But you’d be surprised how much the right breathing can calm and relax your body.


Another thing that helped me (though this might sound odd) is a book of jokes. The book gave me a little distraction and helped me relax more.


Some interesting facts


Did you know that up to 70% of women in Czechia postpone a visit to the gynecologist even though they have health issues?


1.)The field of gynecology as a separate specialty started developing in the 19th century, when technology and techniques advanced allowing doctors to better study and treat the female reproductive system.


2.)In some cultures, women were historically considered “unclean” during menstruation, which led to various social and cultural taboos.


3.)Studies show that women are more active than men in using health care—they are more proactive about prevention and seeking medical help.


4.)Gynecologists increasingly use telemedicine nowadays, which allows women to access specialized care remotely, especially in remote regions.



Let’s Talk About It More – Without Shame

It’s completely okay to feel nervous about gynecology.
It’s okay to feel fear, embarrassment, or uncertainty.
And it’s also okay to have had a bad experience — it’s not your fault.

But that’s exactly why we need to talk about it.
To share what scares us, what disappointed us, what surprised us — and what helped.
Let’s talk about periods, about our bodies, about health… without mockery, without comparisons, and without shame.

Because the more we talk, the less other women will feel afraid.
And that’s what really matters.


How to Find a Gynecologist You Feel Safe With

If you’ve had a bad experience — don’t deal with it alone.
You deserve a specialist who makes you feel respected, understood, and safe.
And if you haven’t found them yet, keep looking.

It’s your health.
Your body.
Your right.

Here are a few tips:

  • Ask your friends who they trust.

  • Look up online reviews — they can be really helpful.

  • Don’t be afraid to change doctors if something doesn’t feel right.


💬 And Finally: You’re Not Alone

Whether you’re scared of gynecology or just don’t feel comfortable —
You’re not weird.
You’re not overly sensitive.
You’re not “childish.”

You’re just human.
And everything you’re feeling is completely human, too.

If you’ve read this far — thank you.
And if you want to share your experience, or just talk, feel free to write me.
You might be surprised how many of us feel the same way.


💌 A Small Message to End With

  • Your fear is real.

  • Your body is okay.

  • Your health matters.

  • And your experience deserves to be heard.


💬 What Would You Tell Your Younger Self Before Her First Gynecology Visit?

You can share it in the comments under this post — or write it down just for yourself.
You’ll be surprised what kind of thoughts come up.
































neděle 27. července 2025

Muži, chlapci a společnost

 Muži kluci a společnost



Duševní zdraví

Jak na holky , tak ale i na kluky  vytváří společnost od velmi mladého věku, velký tlak

Od velmi mladého věku ,se klukům neustále opakuje že muži a chlapci nepláčou.

Ovšem jakmile chlapec trochu projeví a ukáže nějaké city, a jak se cítí, společnost  je okamžitě bere  za citlivé a senzitivní. 

I přes to že toto je velmi vážné téma, o duševním zdraví u kluků se bohužel vůbec nemluví. Což je velmi , velmi ,špatně.

Chlapci mohou bojovat více než dívky, protože mají  méně nástrojů , jak se vyrovnat s emocemi a stresory, a je méně pravděpodobné, že dostanou  potřebnou pomoc. Bez prostředků k efektivnímu zpracování emocí jsou chlapci náchylnější k nezdravým  výlevům nebo se odcizují.



TĚLO

Když se mluví o těle a sebepřijetí, často se pozornost obrací na holky. Ale co kluci? I oni si procházejí změnami, nejistotami a tlakem ze společnosti – jen se o tom bohužel často nemluví. Chci otevřít další  téma, které se týká každého kluka a to je : vztah ke svému tělu.

Tělo se mění a to je v pořádku . 

Puberta  je obdobím , kdy se tělo začíná měnit. Kluci začínají růst, přibývají svaly, mění se hlas, objevují se chlupy na nových místech a začínají fungovat hormony. Každý prochází pubertou jinak - někdo dříve a někdo později, a to je  všechno normální. Důležité je vědět že neexistuje jedno "správné tělo". Ne každý má six-pack nebo široká ramena. Některé změny přicházejí rychle a jiné zas pomalu. To ale neříká vůbec nic o tom, jaký jsi člověk. 

 

tlak ze sociálních sítí

Všichni to známe, a všichni jsme tam byly.  Sociální sítě jsou plné "dokonalých a perfektních těl" ale pozor - většina těch fotek je upravená či vznikla  po dlouhých hodinách ve  fitku . Není fér porovnávat se  s tím, co vidíme online. Každý máme jinou genetiku, jiný styl života a jiný tempo růstu.

Porovnávat se s ostatními často vede k tomu, že si připadáme "nedostateční,,. Ale realita je, že každý kluk a muž je jedinečný a jeho tělo si zaslouží  respekt - ať už vypadá jakkoliv. 


Tělo není jen vzhled


Tělo není jen o vzhledu, ale o tom co dokáže. Běhá,, dýchá, učí se, hraje fotbal, jezdí na kole, objímá , směje se. Tělo je nástroj , ne dekorace. A je v pohodě o něj pečovat - jíst vyváženě, hýbat se, a odpočívat - ne proto , abychom se "vešli ,, do nějakého ideálu, ale protože si zasloužíme zdraví a sílu.  My všichni  se snažíme  zapadat do nějakého ideálu, , že vlastně zapomínáme co všechno pro nás naše tělo vlastně dělá. Místo abychom se zastavily, tak naše tělo vystavujeme nehoráznému tlaku.  Zastavme se na chvilku, a poděkujme našemu tělu ,co všechno pro nás vlastně dělá. 



Sebevědomí a kluci

Sebevědomí kluků bývá často podceňováno. Společnost říká ,,Kluci mají být silní a neřešit se". Ale pravda je, ,že každý někdy pochybuje o sobě. Mluvme o tom.  Sdílejme svoje obavy, mluvme s kamarády nebo s někým komu opravdu důvěřujeme. 

Kluci mají stejné právo se cítit nejistí - a stejně tak  mají právo hledat cestu ke zdravému vztahu k sobě samým.


Na závěr bych chtěla říct, že každé tělo je jiné, a přesto všechny mají stejnou hodnotu. Ať už jsi kluk co miluje sport, nebo kluk, který radši čte - tvoje tělo je  dobré, takové jaké je.  Nejsi v tom sám. Mluvme o těle i o pocitech. Právě díky tomu můžeme růst- nejen fyzicky ale i  v sebevědomí  a pochopení druhých. 

◾◾◾◾◾◾◾

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐๐


Men, Boys and Society


Mental Health

From a very young age, both girls and boys face enormous pressure from society.

But for boys, there's one message they hear over and over again: "Boys don't cry."
They are taught to stay strong, silent, and emotionless. And the moment a boy shows even a glimpse of emotion or vulnerability, society often labels him as too sensitive or weak.

Even though this is a very serious topic, mental health in boys is still something people rarely talk about. And that is a big, big problem.

Boys may struggle even more than girls – because they often have fewer tools to deal with emotions and stress. It's also less likely that they’ll get the help they need. Without healthy ways to process their feelings, boys are more prone to emotional outbursts – or they shut down completely and distance themselves from others.


The Body

When we talk about body image and self-acceptance, the focus is usually on girls. But what about boys?
They, too, go through changes, insecurities, and pressure from society – we just don’t talk about it enough.

So I want to open another important topic that affects every boy: their relationship with their own body.

Bodies change – and that’s okay

Puberty is a time when the body begins to change. Boys grow taller, gain muscle, their voices deepen, body hair appears, and hormones start doing their thing.

But here’s the truth: Everyone goes through puberty differently.

Some boys hit it earlier, some later – and both are completely normal.

It’s important to understand that there’s no such thing as the “perfect” body. Not every guy has a six-pack or broad shoulders. Some changes happen quickly, others take time. None of that defines who you are as a person.


The pressure from social media

We’ve all been there. Social media is full of "perfect" bodies.

But here’s the thing: most of those photos are edited, filtered, or taken after hours at the gym.

It’s not fair to compare ourselves to what we see online. We all have different genetics, different lifestyles, and different growth timelines.

Comparing ourselves to others often leads to feelings of not being good enough. But the truth is – every boy and man is unique, and every body deserves respect, no matter how it looks.


Your body is more than just appearance

Your body isn’t just about how it looks – it’s about what it can do.

It runs, breathes, learns, plays football, rides bikes, hugs people, laughs.

Your body is a tool, not a decoration.

And it’s perfectly okay to take care of it – to eat well, move your body, and rest – not to fit into some ideal, but because you deserve to feel strong and healthy.

We all try so hard to fit into some idea of "perfection" that we forget how much our bodies actually do for us.

Instead of stopping and appreciating that, we put ourselves under constant pressure.

Let’s pause for a moment – and thank our bodies for everything they’ve done for us so far.


Self-Esteem and Boys

Boys’ self-esteem is often underestimated. Society says:
"Boys should be strong. Boys shouldn’t talk about their feelings."

But the truth is – every single person has moments of doubt. And that’s okay.

Let’s talk about it. Let’s share our worries.
Let’s talk to friends, or someone we truly trust.

Boys have just as much right to feel insecure – and just as much right to learn how to build a healthy relationship with themselves.


To end with...

Every body is different – and every body is equally valuable.

Whether you’re a boy who loves sports or a boy who prefers reading – your body is good, just the way it is.

You’re not alone.

Let’s talk about our bodies. Let’s talk about our feelings.

Because that’s how we grow – not just physically, but in confidence and in understanding ourselves and others.


💕💕💕💕💕💕💕💕💕


sobota 14. června 2025

CHLUPY NA TĚLE

 BODY HAIRS-  CHLUPY NA TĚLE



Body hairs nebo tedy v překladu,  chlupy na těle, je jedno obrovské téma o které ovšem a hlavně bohužel moc  lidí a hlavně žen nemluví.

Mají je jak muži tak  i ženy.


A ačkoliv společnost považuje chlupy na těle  u žen za nechutné, pojďme si o tom tedy něco málo říct.


U žen se vytváří nadměrné  ochlupení na těle nebo na obličeji kvůli vyšším  než normálním hladinám androgenů, včetně testosteronu.

Všechny ženy produkují androgeny,,ale jejich hladiny obvykle zůstávají nízké. Některé zdravotní stavy mohou způsobit,že žena produkuje příliš mnoho androgenů.



Neholit si nohy nebo podpaždí či ruce , pro mojí generaci znamená stále  pořád ještě  zvláštní stigma,, dívčí a ženské časopisy, televize , to vše  nás totiž učí že jedině oholené se budeme líbit.


Ne všichni se holí  kvůli sobě a tomu že se jim to líbí. Někdo se holí i  kvůli  nátlaku ze strany společnosti.

Jen málokdy uvidíme ve filmu  nebo fotce ženy,které mají chlupy.. Zároveň se ale i muži mohou setkat s nepochopením a urážkami o holení s tím,že nejsou dostatečně maskulinní.

Bohužel i  teď to lidi vidí a považují za nechutné a trapné.

Pamatuji si, že  když jsem ještě byla na škole chystali jsme se na tělocvik.

Všichni byly seřazení ve dvojičkách a povídaly si. Na tom by samozřejmě nebylo nic divného ovšem, najednou spolužák co byl přede mnou  se na mě otočil tváří v tvář, podíval se na mě a začal se smát. 

Nejdříve jsem byla zmatená a absolutně to nechápala, ale poté na mě ukázal prstem a přede všemi mými spolužáky nahlas řekl: koukněte ona má knír a proč  že se neholím .

Všichni se smáli a já myslela že se propadnu hanbou do země, nebo  v tom nejhorším případě, začnu brečet.



To jak  vypadám, a že mám jak na rukou, tak pod nosem chloupky.

Nenáviděla jsem to, a nenáviděla jsem jak vypadám.


Věty typu jak je to nechutné, nebo že správná a hezká ženská má být bez chlupů, jsou věty které ne jen mě ale i ostatní dívky a ženy. 


Co a jak a trochu proč, už jsme trochu probraly, a i přesto že jsme si vysvětlily že některé ženy se holí hlavně kvůli nátlaku společnosti, jak to všechno vlastně vzniklo?

Jsem ráda že se ptáte, pojďme  probrat do hloubky jak že vlastně  vzniklo téma ženy a holení?.



 Nebo ještě lépe: pojďme probrat jednu z největších marketingových lží v historii: Ženy se "musely" holit.


Před rokem 1915 si americké ženy holily podpaždí. 

Ani to nebyla myšlenka.

Pak Gillete uvedl na trh nový produkt a přesvédčil polovinu populace že mají "trapný osobní problém".

Takhle si vytvořili zlozvyk za miliardu dolarů, který trval více než 100 let.

V roce 1914 vlastnila společnost Gilette trh s pánskými holícími potřebami, ale svůj růst dosáhla maxima.

Potřebovali zdvojnásobit svůj adresovatelný trh.

 Ženy představovaly 50% populace ale 0% jejich zákazníků.

Příležitost se skrývala na očích: večerní šaty bez rukávů byly poprvé v historii trendem.

 Červen 1915: Gillette uvedla na trh Milady Décolleté.

Ale tady je ta geniální část.

Neprodalli jen holící strojek.

Prodali uměle vytvoŕenou krizi.

Reklamy v Harper´s Bazaar označovaly chloupky v podpaždí za"nevhodné", "nevzhledné" a   "trapné".

Doslova vytvořily hanbu kolem něčeho,co  bylo ještě před pár měsíci stoprocentně normální.

Psychologie byla brutální ale brilantní:

Krok 1: Zaměřte se nejprve na elitní ženy prostřednictvím časopisů o vysoké módě.

Krok 2: Pŕedstavte bezochlupení jako nezbytnost pro "moderní"  ženu.

Krok 3: Vytvořte sociální úzkost z  toho, že vás přátelé  soudí.

"Móda říká- večerní śaty musí být bez rukávů... Módní žena říká-- podpaží musí být hladké jako obličej."

V roce 1917 stanovily cenu holícího strojku na 5 dolarů(dnes asi 120 dolarů možná víc) v luxusních puzdrech " French Ivory and Gold".

Nebyl to jen produkt.Byl to symbol společenského postavení.

Výsledky byly šílené:

1914: Celkem se prodalo 390,000  holících strojků

1916: Celkem se prodalo 782,028 holících strojků

1917: Celkem se prodalo přes 1,000,000 holících strojků

1925: Ročně se prodalo 15,000,000 holících strojků


Zdvojnásobily svůj trh tím že vytvořily "potŕebu",která nikdy neexistovala.

Ale tady je to, co je opravdu šílené:

Do roku 1964 si holilo nohy 98% amerických žen.

Dnes vyzkoušelo odstranění chloupků 99% a více ,amerických žen.

Gillette neprodával jen své produkty. 

Na celé století přepisoval kulturní normy.




_________________________________________________________-



Teď  zpátky k tématu.


Kde je to napsané?

Kde jsou knížky s pravidly o tom  jestli se holit nebo neholit, a jak vypadat?


Pokud by ženy neměly mít chlupy ,tak jim nerostou, nutno dodat že chlupy mají několik důležitých funkcích.


A na konec bych chtěla  poslat  malou připomínku všem dívkám ale i ženám které si tento blog najde, a mají  podobný problém či je to také trápí nebo se za to stydí.


Prosím nebuď na sebe tak tvrdá a přísná. 

Vím že teď se mi to říká, a já to absolutně chápu, taky jsem si tím prošla.

Vím jak se cítíš. Neříkám že to je snadný, protože to sakra není snadný.


Jen chci říct ,že tohle není nic za co by si se měla stydět.

Chloupky na těle jsou normální a přirozený.

A jak jsem zmiňovala, pokud by ženy neměly mít chlupy ,tak jim nerostly.



Je to jenom tvoje volba.


Jestli se chceš holt- tak se hol.

Jestli ne- tak se nehol

 Lidi soudí ,soudily a soudit budou, ale můžu ti slíbit že hodné lidem je to absolutně buřt a nevšímají si to. 


Je to jen a jen tvoje tělo.

 Co je nejvíc důležité a  na čem záleží je aby si se cítila pohodlně, a hlavně aby jsi se milovala taková jaká jsi.






A pro ty lidi co vtipkují,smějí se a dělají si z toho legraci:


To, že se nejspíš nemáš moc rád, neznamená že musíš srážet ostatní dolů jen aby jsi se cítil lépe.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



 BODY HAIRS



Body hairs, or in translation, hairs on the body, is one huge topic that unfortunately not many people, especially women, talk about.

 

Both men and women have them.



And although society considers body hair on women to be disgusting, let's talk about it a little bit.

Women develop excessive hair growth on the body or face due to higher than normal levels of androgens, including testosterone.

All women produce androgens, but their levels usually remain low. Certain health conditions can cause a woman to produce too much androgens.



Not shaving  legs, armpits, or arms still means a special stigma for my generation; girls' and women's magazines, television, all of it teaches us that only being shaven will make us attractive.



Not everyone shaves for themselves and because they like it. Some shave due to pressure from society.



We rarely see women with body  hair in films or photos. At the same time, men can also encounter misunderstanding and insults about shaving, suggesting that they are not masculine enough.

Unfortunately, even now people see it and consider it disgusting and embarrassing.



I remember that when I was still at school we were preparing for physical education.
Everyone was lined up in pairs and chatting. There would be nothing strange about that, but suddenly a classmate who was in front of me turned to face me, looked at me, and started laughing.

At first I was confused and absolutely didn't understand it, but then he pointed at me and loudly said in front of all my classmates: look, she has a mustache and why doesn't she shave.
Everyone was laughing and I thought I would sink into the ground from shame, or in the worst case, I would start crying.


The way I look and that I have body  hairs on both my arms and under my nose. 
I hated it .
and I hated how I looked.
Sentences like 'how disgusting it is' or 'a proper and beautiful woman should be hairless' are sentences that not only affect me but also other girls and women.

What and how and a little bit of why, we have already discussed a bit, and even though we explained that some women shave mainly due to societal pressure, how did all of this actually come about?
I am sooo  glad that you are asking, let's discuss in depth how the topic of women and shaving actually came about.

Or even better: let's discuss one of the biggest marketing lies in history: Women 'had' to shave.



Before 1915, American women shaved their armpits.
It wasn't even the idea.

Then Gillette launched a new product and convinced half of the population that they have a 'akward personal problem'.
This is how they created a billion-dollar bad habit that lasted more than 100 years.
In 1914, the Gillette company owned the market for men's shaving products, but its growth reached a peak.
They needed to double their addressable market.


Women represented 50% of the population but 0% of their customers.

The opportunity was hiding in plain sight: sleeveless evening dresses were a trend for the first time in history.

June 1915: Gillette launched Milady Décolleté.


But here is the genius part.

They didn’t just sell a razor.


They sold an artificially created crisis.


Advertisements in Harper's Bazaar labeled armpit hair as "inappropriate," "unattractive," and "embarrassing."
They literally created shame around something ,that was a hundred percent normal just a few months ago.

Psychology was brutal yet brilliant:

Step 1: First, target elite women through high fashion magazines.
Step 2: Present hair removal as a necessity for the 'modern' woman.
Step 3: Create social anxiety about being judged by friends.



"Fashion says - evening dresses must be sleeveless... 
The fashionable woman says - "the armpit must be as smooth as the face."



In 1917, the price of the razor was set at 5 dollars (now about 120 dollars or maybe more) in luxury cases 'French Ivory and Gold'.

It was not just a product.

It was a symbol of social status.


The results were crazy:



1914: A total of 390,000 razors were sold
1916: A total of 782,028 razors were sold
1917: Over 1,000,000 razors were sold

1925: 15,000,000 razors were sold annually


They doubled their market by creating a 'need' that never existed.

But here is what is really crazy:

By 1964, 98% of American women shaved their legs.

Today, 99% or more American women have tried hair removal.



Gillette did not sell only its products.


For an entire century, he rewrote cultural norms.

___________________________________________________________________________________



Now back to the topic.

Where is that written?


Where are the books with rules about whether to shave or not, and how to look?


If women were not supposed to have hair, then they wouldn't grow it; it is worth adding that hair has several important functions.

And finally, I would like to send a little reminder to all the girls and women who find this blog, and who have a similar problem or are troubled by it or feel ashamed of it.


Please don't be so hard and strict on yourself.

I know it's easy for me to say now, and I completely understand, I've been through it too.

I know how you feel. I'm not saying it's easy because it damn well isn't.

I just want to say that this is nothing to be ashamed of. 

Body hair is normal and natural.

And as I mentioned, if women were not supposed to have hair, it wouldn't grow on them.

It is just your choice.


If you want to shave - then shave. 
If not - then don’t shave.

 People judge, have judged, and will judge, but I can promise you that  people absolutely don't give a fuck.


It is only, and only your body.What is most important and what matters is that you feel comfortable, and above all, that you love yourself as you are.


And for those people who joke, laugh, and make fun of it:The fact that you probably don't like yourself very much, doesn't mean you have to bring others down just to feel better.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------





































pátek 16. května 2025

Vítejte

Zdravím vás,na mém oficiálně prvním blogu.

Na tomto blogu, bych se chtěla ponořit do témat,o kterých málo mluvíme či absolutně vůbec,nebo prostě se o ně nezajímáme,ale přesto by jsme o nich naopak mluvit měli. Ovšem ,někdy sem budu také dávat recenze na knihy.  Chci jen říct, že to bude zcela anonymní takže kdo zde nadává,posílá nenávistné komentáře, nerespektuje pravidla či se chová hrubě,tak bude automaticky vyhozen či zablokován. Takže zde prosím buďte ohleduplní a milý.
______________________________________________

WELCOME


Greetings to you,on my oficially first blog. (Yeeeeey)

On this blog, i would like to dive into topics that we talk about litlle or not at all, or simply don't care about, but we should actually talk about them. However, i Will also be posting book reviews here from time to time. 

 I just want to say that this Will be compleatly anonymous,so anyone who curse here,sends hateful comments, disrespects the rules or behaves rudely Will be automaticlly thrown out or blockd.

 So please be respectful And nice here.


.
.
.
.
.
 .
.
.
.
.
.
.
.

.
.


















                               :)

                
 

Gynekologii se neboj: Téma, o kterém se málo mluví (a mělo by!)

Gynekologie. Tohle je další důležité téma, o kterém se buď vůbec nemluví, nebo jen velmi málo – protože je choulostivé, nepříjemné a spousta...